Program obnovy vesnice - Obec Hořiněves


Program obnovy vesnice – obec Hořiněves
1. Úvod

Hořiněves leží v severní části okresu Hradec Králové. Správní území obce tvoří dva územní celky, mezi nimi je katastrální území Vrchovnice, které je v současné době samocstatným správním celkem. Severní částí řešeného území jsou katastry Jeřičky, Želkovice, Žíželeves, jižní částí řešeného území jsou Hořiněves. Jeřičky a Žíželeves sousedí katastrální hranicí s okresem Trutnov, Žělkovice s okresem Jičín. 

Ekonomická aktivita obyvatelstva 

Z celkového počtu 691 obyvatel bylo v roce 2001 celkem 254 osob ekonomicky aktivních (EA), z toho 122 žen. Mimo obec vyjíždělo v roce 2001 -205 osob za prací (tj. 80,7 %) (ČSÚ). V obci je několik soukromých provozovendrobné výroby a vybavenosti, které zajišťují přijatelný rozsah služeb a samyvytvářejí pracovní příležitosti.


Bydlení

 V roce 2001 bylo v Hořiněvsi celkem 257 domů, z toho trvale obydlených 157, neobydlených 100. Jako objekty individuální rekreace slouží 4 domy. Ve správním území obce je celkem 334 bytů, trvale obydlených bytů je 236. Územní plán, který byl zastupitelstvem obce Hořiněves schválen v únoru 2003, změna č.1 byla schválena v říjnu 2005, vytváří svým urbanistickým návrhem podmínky pro stabilizaci a růst počtu obyvatelstva. Během období následujících 20 let umožňuje výstavbu 161 rodinných domů, tím teoreticky umožňuje růst obyvatel během tohoto období o 483 až 644 obyvatel.

Urbanistická struktura a architektura obce

 
 Hořiněves leží v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině severní části okresu Hradec Králové. Řešené území se skládá ze 4 katastrů, které leží v území mezi silnicemi 1.třídy číslo 33 a 35. Osu řešeného území tvoří silnice 2.třídy číslo 325, procházející katastry Hořiněves a Žíželeves. Želkovice leží západně a Jeřičky východně od této silnice. Katastrem Hořiněves prochází železniční trať č.046. Území obce není příliš bohaté na vodní toky, severní částí vsi Jeřičky protéká říčka Trotina.


Hořiněves

     Ves leží převážně východně od silnice II/325. Podstatnou část zástavby tvoří venkovské rodinné domy, obytné plochy navazují převážně na silnice 3.třídy. Centrum Hořiněvsi je v prostoru mezi kostelem a spodní částí návsi, kde stojí hostinec. Další dominantou centra je barokní zámek. 
     Nejnovější částí Hořiněvsi je sídliště rodinných domů „Špuk“, zde byla postavena pavilónová mateřská škola. Vybavenost je soustředěna převážně do centra obce, jsou zde obecní úřad, pošta, kostel a obchod a některé služby. V západní části Hořiněvsi byly postaveny 4 vícebytové domy. V roce 2009 započala další výstavba 5 RD na Špuku a 1 RD v centru obce Hořiněves. 
     Sportovní areál je na jižním okraji obce (2 hřiště pro kopanou, tělocvična se zázemím pro venkovní sportoviště, víceúčelová vodní nádrž). V roce 2010 se podařilo realizovat dlouhodobě plánovaný projekt: „Sportovní víceúčelové hřiště a tenisové hřiště“, které bylo spolufinancováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. V Hořiněvsi jsou 3 autobusové zastávky.

Jeřičky

     Mají nejnižší stav trvale bydlícího obyvatelstva. Větší podíl domů dnes v Jeřičkách slouží pro rekreaci. V roce 2010 započala výstavba jednoho nového objektu pro rekreaci. Pro tu jsou zde vhodné podmínky, neboť okolní lesy jsou vyhlášenou houbařskou oblastí, nedaleko je i Vřešťovský rybník, jehož okolí je vyhledávanou letní rekreační oblastí.

Želkovice

     Želkovice leží na křižovatce silnice 3.třídy číslo 32534 a 32535, křižovatka leží v severní části nevýrazné návsi, většinu zástavby obce tvoří původní venkovské usedlosti, z vybavenosti je v obci pouze hasičská zbrojnice, obchod a dětské hřiště realizované v roce 2010. V roce 2010 započala výstavba 1 RD. 
     Součástí katastru Želkovic je i průmyslový areál na hranici s katastrem Cerekvice nad Bystřicí, jemuž dominuje sklad pohoných hmot firmy Čepro a.s., do které vede vlečka ze železniční stanice Hněvčeves, v areálu sídlí také společnost BaySystem a.s.

Žíželeves

 

     Zástavba Žíželevsi leží částečně podél průtahu silnice II/325, zbývající zástavba leží od této silnice a je dopravně obsluhována místními komunikacemi. Dominantou obce je kostel sv.Mikuláše, v jeho sousedství je hřbitov. 
      Na jižním okraji obce vznikl rozlehlý zemědělský areál. Uprostřed vsi je náves a dětské hřiště, uprostřed obce je soustředěna i místní vybavenost (obchod, knhovna).

Kulturní hodnoty území

      První písemná zmínka o obci Hořiněves pochází z roku 1238. Střed obce tvoří kostel sv.Prokopa z roku 1384 a zámek. Obec je rodištěm Václava Hanky (10.6.1791), jehož rukopisy Královédvorský a Zelenohorský se ve své době staly otazníkem pro mnohé historiky. Hankův dům je pro objednané návštěvníky přístupný. 
      V Hořiněvsi aktivně působí organizace – TJ Sokol, Sbor dobrovolných hasičů a Klub seniorů. V Žíželevsi je také aktivní Sbor dobrovolných hasičů a pracuje občanské sdružení při kostele sv.Mikuláše. Každý rok 8. 5. se koná „Sedláčkův pochod“ na památku rodáka Jana Sedláčka, který byl popraven nacisty za II.světové války. 
      V obci je 4 ročně vydáván Zpravodaj ve spolupráci s Mikroregionem OPZ 1866, který informuje občany o aktuálním dění. 
      Hořiněves je poprvé doložena v r. 1238, kdy zde měl majetek Zbraslav, číšník krále Václava I., který ho odkázal své manželce Domoslavě. V r.1279 porazil v jejím okolí Mutina Vřesovský oddíly Braniborů, které zde loupily. V této době byl v Hořiněvsi jen dvůr, k němž se v r.1312 narodil kronikář Karla IV. Neplach, opat opatovického kláštera. V letech 1366 - 1386 se připomínají bratři Hroch a Pešík z Hořiněvsi, snad příbuzní Neplachovi. Z dalších majitelů je doložen v r. 1397 Martin z Hořiněvsi a na počátku 15.století bratři Pavlík a Prokop v r. 1415 pečetil stížený list do Kostnice, Pavlík se v r. 1421 zúčastnil čáslavského sněmu. V r.1425 dobylo hořiněveskou tvrz husitské vojsko. Příčina této vojenské akce není známa, neboť její majitel Prokop z Hořiněvsi byl věrným stoupencem husitství. 
      V r.1443 prodal prokop tvrz Janovi z Vyhnanic, v roce 1482 náležela Jindřichovi z Rychnova. Jindřichova dcera Johanka prodala r.1544 Hořiněves hradeckému erbovnímu měšťanovi Jakubu Kadrmanovi z Kelče. Kadrmanové z Kelče vlastnili Hořiněves do r. 1588, pak následoval Myslibor Hamza ze Zábědovic, a r.1612 získal zadluženou Hořiněves Jan Purkart Kordule ze Sloupna. Tomu byla v r.1623 pro účast na protihabsburském odboji v l. 1618-1620 zkonfiskována a v r. 1624 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Od něho získala statek v r.1625 Marie Magdalena Trčková, která spojila Hořiněves s panstvím Smiřice. 
      V průběhu 16.století byla původní nevelká tvrz pravděpodobně rozšířena a přestavěna, neboť od počátku 17.století se nazývá v písemných pramenech někdy i zámek. Z této stavby pocházejí sklepy pod dnešním zámkem a některé jeho obvodové zdi. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky z Lípy v r. 1634 byla všechna trčkovská panství zkonfiskována a Hořiněves se Smiřicemi získal v r. 1636 Jan Matyáš Gallas z Gallasu. Za jeho držby v r. 1645 hořiněvskou tvrz vypálili a vydrancovali Švédové. Synové Jana Matyáše František Ferdinand a Antonín Rudolf Pankrác se v r.1661 rozdělili o otcovy statky. Tehdy bylo vytvořeno nové rozsáhlé hořiněvské panství, k němuž kromě tvrze, dvora a vsi Hořiněvsi náleželo ještě 21 vsí. Toto panství připadlo Františku Ferdinandu Gallasovi. Nový majitel přistoupil k přestavbě zpustlé tvrze v barokní zámek. Přestavba byla ukončena před r. 1669. V r.1674 prodal František Ferdinand Gallas hořiněvské panství Janu Šporkovi, který hned v l. 1674 – 1676 zámek znovu přestavěl. Gallasovskou a Šporkovskou přestavbou byla zcela setřena původní renesanční podoba tvrze. Místo ní vznikl dvoupatrový obdélníkový barokní zámek. Hlavní pozornost byla věnována výzdobě západního průčelí obráceného do dvora, které bylo ozdobeno středním rizalitam s bohatě členěným štítem. 
      K zámku byly přistaveny tři třípatrové věže, z nichž dvě se připojovaly j jižní straně a jedna k severní straně zámecké budovy. 
      Jan Karel Špork, který vlastnil Hořiněves od r.1738, proslul bezohledností k poddaným, a proto mělo nevolnické povstání v r.1775 na hořiněvském panství velmi bouřlivý průběh. Poddaní 23. března přepadli a vyplenili zámek a majitel jen stěží uprchl do Hradce Králové. Těmito událostmi byl zámek poškozen, takže ještě v r.1775 musel být přestavěn. Bylo sneseno druhé patro, zcela odstraněna severní věž a jižní věže sníženy o jedno patro. Na severní straně byl zámek nově zakončen vysokým štítem. Touto přestavbou získal zámek v podstatě dnešní podobu. V l.1778 – 1792 zde byl umístěn krajský úřad Hradeckého kraje, neboť město Hradec Králové bylo v této době přestavováno v pevnost. 
      V r.1790 prodal Jan Karel Špork hořiněvské panství, k němuž tehdy kromě Hořiněvsi patřilo ještě 26 vsí, císaři Josefu II., který potřeboval některé pozemky tohoto panství k výstavbě pleské (josefovské) pevnosti. Josef II. spojil Hořiněves s panstvím Smiřice. Zámek tak definitivně přestal sloužit jako panské sídlo i centrum samostatného panství. Byla v něm umístěna jen správa hořiněvského dvora a byty úředníků. Proto došlo k úpravám části zámeckých interiérů. 
      Majetek Habsburků zůstal zámek v Hořiněvsi až do r.1918, kdy přešel do majetku československého státu. Jeho využití se však nezměnilo, sloužil potřebám státního statku ve Smiřicích. Zámek stojí uprostřed vsi na východní straně areálu dvora. V dnešní podobě je to barokní jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, s dvěma nárožními dvoupatrovými hranolovými věžemi, zčásti porušená modernizačními zásahy.


Žíželeves – tvrz

 
     Žíželeves se připomíná poprvé v r. 1355 v souvislosti se zdejším kostelem, jehož patrony tehdy byli Jiří z Hustířan a jeho bratr Jan z Hořic. V souvislosti s tím, že v druhé polovině 14.století byli patrony zdejšího kostela majitelé Hořiněvsi a Plesu, lze předpokládat, že Žíželeves náležela k těmto statkům. Zprávy o dějinách Žíželevsi v 15. století chybějí. Teprve v r. 1495 se připomíná jako majitel vsi Hašek Střížek z Lužan, který ji vlastnil jako příslušenství Smiřic. Snad ještě v témž roce byla odprodána od Smiřic k panství vřeštovskému. Při dělení tohoto panství, k němuž došlo v r. 1545 nebo 1546, připadla jako příslušenství Vřešťova bratřím Janovi a Hynkovi Kordulům ze Sloupna. Při dalším dělení Vřeš´tovska v rodě Kordulů zs Sloupna v r. 1548 připadla Žíželeves jako samostatný statek, zahrnující ještě dalších 5 vesnic, Václavovi Kordulovi. Ten si zde postavil tvrz, která se poprvé připomíná v r. 1559, kdy ji s celým statkem zdědil Václavův syn Purkart starší Kordule ze Sloupna. Jeho dcera Johanka prodala Žíželeves v r.1588 Janovi Sádovskému ze Sloupna, který spojil statek se svým sádovským panstvím. Jiřímu Sádovskému ze Sloupna byly jeho majetky v r. 1623 zkonfiskovány. Žíželevský statek koupil v r. 1623 Albrecht z Valdštejna a v r. 1624 jej prodal Marii Magdaleně Trčkové. Tehdy se tvrz v Žíželevsi připomíná naposledy. 
      Marie Magdalena Trčková připojila Žíželeves ke smiřickému panství a tvrz, která přestala být centrem samostatného statku, zpustla. Stávala v areálu bývalého žíželevského dvora (později objekt odborového podniku Velkovýkrmny Smiřice). Nezachovaly se z ní žádné stavební pozůstatky a nelze ani určit její přesné místo v tomto areálu.

Bitva u Hradce Králové 3.července 1866

         
     Hořiněves leží v areálu bývalého bojiště bitvy u Hradce Králové, která se zde odehrála 3.7.1866. Hranice památkové zóny probíhá po trase železniční trati č. 046.            
     Vrchní velitel rakouské armády Ludvík Benedek zvolil pro svedení rozhodující bitvy na pravém břehu Labe. Bojiště leží v mírné pahorkatině – Hrádek (280 m.n.m.), Probluz (297 m.n.m.), Lípa (332 m.n.m.) Chlum (336 m.n.m.), Máslojedy (326 m.n.m.), Hořiněves (273 m.n.m.).- Rakouská armáda zde bitvu prohrála, a tím bylo rozhodnuto o osudu války.

Katastrální území Hořiněves:

 613 - areál zámku čp.1 
 613/1 - zámek 
 613/2 – panský dům čp.122 
 613/3 – sýpka 
 613/4 – vodárna 
 613/5 – hospodářská budova 
 613/6 – ohradní zeď 

 614 – areál domu čp.10 
 614/1 – dům V.Hanky 
 614/2 – pomník V.Hanky 

 616 - pomník z roku 1866 – jehlan 2.mysliveckého praporu 

 617 - socha sv.Františka de Pauly

památkový zájem a památky místního významu: 
 -   Ukřižování (uloženo v Hankově domě) 
 -   Kostel sv.Prokopa 
 -   Ukřižování s kamenným krucifixem z roku 1933 s barokními soškami 
 -   roubenka čp.56 zelenobílé barvy při silnici směrem na Sendražice 
 -   pomník obětem z 1.světové války – žulový balvan s deskou před zámkem
 -   Ukřižování se sv. Josefem na křižovatce silnic II/325 a III/32533

Katastrální území Želkovice:

 památkový zájem a památky místního významu:
 - Ukřižování – před vsí – zřízené nákladem Josefa a Marie Černých a Františka a Marie Podlipných ze Želkovic    r.1905. Je pískovcové se soklem, v nice je Panna Maria. 
 - Zvonička a Ukřižování na návsi. Zvonička je dřevěná se stříškou nad rozsochem. Ukřižování je datováno 1773,  opravené 1899. Je barokní, pískovcové. Okolo je litinový plůtek s hustě vzrostlou zelení. 

Katastrální území Žíželeves:  728 – kostel sv.Mikuláše památkový zájem a památky místního významu: - Ukřižování – ve středu obce, z r.1863, zřízené nákladem občanů Žíželevských. Restaurováno v roce 2010 nákladem obce. Je pískovcové, ve střední části s nikou v níž se nachází Panna Maria. Okolí je ohraničeno litinovým plůtkem. Okolí a plůtek byl při rekonstrukci v roce 2010 opraven občany.

Správní území obce Hořiněves je třeba považovat za území s archeologickými nálezy.

Část katastrálního území Hořiněves – území jižně od železniční trati ČD – je součástí památkové zóny Areálu bojiště bitvy u Hradce Králové. Tato památková zóna byla vyhlášena ministerstvem kultury dne 1. července 1996.


Cílem tohoto Programu obnovy venkova obcí Hořiněves, Žíželeves, Želkovice a Jeřičky je zajistit podmínky pro trvale udržitelný rozvoj území, zabezpečit vysokou kvalitu života a životní úroveň tak, aby byl zajištěn hospodářský, kulturní, společenský rozvoj regionu s důrazem na ochranu a rozvoj kvality životního prostředí a krajiny. Podkladem pro zpracování tohoto programu je schválený územní plán obce Hořiněves. 
1. Vytvořit kvalitní podmínky pro bydlení, zvýšit zájem občanů o Hořiněves jako o kvalitní bydlení Investiční příprava pozemků pro výstavbu nových bytů a rodinných domů v regionu:

Projekty:

Investiční příprava pozemků pro realizaci nové zástavby v Hořiněvsi západně od panelové

komunikace k bažantnici cca 21 rodinných domů a dále ÚPO

2. Zvýšit kvalitu veřejných prostranství v Hořiněvsi a ve spádových obcích

Projekty: Údržba a rekonstrukce veřejného prostranství Hořiněves– náves před hostincem a

zastávkou ČSAD

Rekonstrukce a údržba veřejného prostranství v centru obce Žíželeves

Údržba veřejného prostranství v Jeřičkách u budovy požární zbrojnice,

Údržba veřejného prostranství u budovy požární zbrojnice v Želkovicích a nové parkové

úpravy v centru obce

3. Zvýšený zájem věnovat rozvoji osobnosti občanů a kvalitativních stránek života.

Podpořit zájem občanů o veřejný a spolkový život.

Projekty: Údržba a rekonstrukce Základní školy v Hořiněvsi

Nová přístavba Základní školy v Hořiněvsi

Rekonstrukce zahrady Mateřské školy v Hořiněvsi

Dostavba budovy v Hořiněvsi vedle kostela sv.Prokopa v Hořiněvsi

Údržba budovy hasičské zbrojnice v obci Želkovice – fasáda, střecha, svody

Údržba budovy hasičské zbrojnice v obci Jeřičky – fasáda, střecha, svody

Údržba budovy hasičské zbrojnice v obci Žíželeves – fasáda

Rekonstrukce požární nádrže v obci Hořiněves

Rekonstrukce požární nádrže v obci Žíželeves

Rekonstrukce požární nádrže v obci Želkovice

Rekonstrukce nebytových prostor v budově Oú (zázemí pro služby např.masáže,

pedikura,manikura)

Výstavba sportovního areálu hasičů – v západní části obce Hořiněves

Údržba víceúčelového hřiště v Žíželevsi – včetně stánku občerstvení, přístřešek – altán,

dětské hřiště

Rekonstrukce stávajícího VO a rozšíření na zainvestované pozemky

Oprava památek v obci

4. Podpora cestovního ruchu s cílem zvýšení příjmů z cestovního ruchu, zvýšení

zaměstnanosti, podpora cestovního ruchu

Projekty:

Naučná stezka  s informačními vzdělávacími tabulemi - Přírodní rezervace Bažantnice v Hořiněvsi, naučná stezka v Žíželevsi


Ve spolupráci se Svazem ochránců přírody a s.p.Lesy ČR – rekonstrukce cest v PR

Bažantnice s osazením laviček v zónách klidu

Rekonstrukce Muzea Václava Hanky v Hořiněvsi – sociální zázemí

Vybudování cyklostezek dle již zpracovaného projektu Mikroregionu obcí památkové

zóny 1866

Vybudování cyklostezek Jeřičky, Žíželeves, Želkovice v návaznosti na již projektované

v ostatních obcích

5. Usilovat o zajištění trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí

Projekty:

Kompostování odpadů z veřejné zeleně

Realizace společných zařízení na základě dokončených komplexních pozemkových úprav

Zahájení komplexních pozemkových úprav v k.ú.Žíželeves,Želkovice a Jeřičky

Revitalizace břehů toků

Revitalizace krajiny dle USES – biokoridory

Rekonstrukce zeleně kolem sportoviště u sokolovny Hořiněves

Rekonstrukce a ošetření zeleně u hřiště v Žíželevsi

Ošetření a obnova zeleně u veřejných pohřebišť Hořiněves, Žíželeves

Ošetření a údržba zeleně na veřejných prostranstvích

V rámci vybudování biocentra v Želkovicích – realizace nové vodní plochy

Revitalizace vlastních pozemků

6. Budování kvalitní technické a dopravní infrastruktury v regionu jako podmínka

rozvoje regionu.

Projekty: Výstavba kanalizace a ČOV v obci Hořiněves

Údržba, rekonstrukce kanalizace v obci Žíželeves, Želkovice, Jeřičky

Rekonstrukce sítí NN

7. Zvýšení kvality silniční sítě v regionu, výstavba podélných komunikací pro pěší,

realizace nových komunikací, zvýšení kvality a výkonu veřejné dopravy

projekty: Realizace nového dopravního značení /místní komunikace/ ve všech místních částech

Modernizace autobusových zastávek ve všech místních částech

Oprava místních komunikace ve všech místních částech

Zkvalitňovat povrchy, šířkové poměry a rozhledy v křižovatkách

Doplnit průtahy krajských silnic o patřičné dimenzované chodníky

Rekonstrukce chodníků ve všech místních částech

Vybudování parkoviště mezi hřbitovem a zdr. střediskem Hořiněves

Vybudování komunikace ke hřbitovu Žíželeves

Vybudování chodníků v místní části Želkovice (zpracovaná studie)

Vybudování chodníků podél komunikace III.tř. a zámku v obci Hořiněves

Vybudování chodníků směrem od středu obce k části směr Račice nad Trotinou

Program obnovy obce Hořiněves byl zpracován na základě jednání zastupitelstva obce

Hořiněves, občanských sdružení, místních podnikatelů a spolků. Cílem tohoto programu je

vytvořit organizační a ekonomické podmínky k podnícení a k podpoře obyvatel vesnice. Při

zpracování Programu obnovy vesnice se vycházelo z návrhu Územního plánu obce Hořiněves,

který byl schválen dne 26.2.2003. Je zpracován v rámci hranic správního území obce Hořiněves,

které tvoří katastrální území Hořiněves, Jeřičky, Želkovice a Žíželeves.

 

 


 


 




 

 

 

 

 

 

 

-

 


-

 



 

 

 

copyright © Obec Hořiněves 2020